Historie šachu 16

MALÉ KAPITOLY

Z VELKÉ HISTORIE ŠACHU

XVI. KAPITOLA

 Po vzniku Československé republiky došlo v roce 1919 i k šachovému sloučení. K Ústřední jednotě českých šachistů přistoupili šachisté slovenští a vznikla Ústřední jednota československých šachistů. Název víc než podobný, ani zkratka  ÚJČŠ se měnit nemusela. Naší předkové uznávali zřejmě jiné hodnoty, než uznáváme my dnes… ÚJČŠ tak na konci druhé desítky let 20. století měla 40 spolků s 1144 členy. V roce 1924 se ustanovila samostatná Slovenská župa a tím bylo konstituování našeho šachu ukončeno.

Došlo k tomu v pravý čas. Na obzoru byly velké události a byla by škoda, kdyby u nich náš šach chyběl. Osmé Olympijské hry, které se v tomto roce 1924 konaly v Paříži, se měly zapsat i do historie šachu. Generální sekretář šachové federace Pierre Vincent využil těchto her a na dobu jejich konání pozval do Paříže zástupce řady států. Úkolem mělo být sehrát turnaje a ustavit mezinárodní organizaci, která by šachisty sjednocovala. Pozvání přijalo 18 zemí, které vyslaly 55 delegátů.

fide120. července se sešli zástupci jednotlivých delegací a vyslechli referát P. Vincenta o přípravách založení federace, zvolili tříčlenné předsednictvo (předseda dr. Alexander Rueb, Holandsko; místopředseda  L.P. Rees, Anglie; pokladník  N Nicolet, Švýcarsko) a podepsali zakládací protokol o založení federace. Mezi 14 podepsanými státy bylo i Československo, za které podpis vetkl dr. Karel Skalička. Z úcty k hostitelské zemi byl přijat francouzský název Fédération Internationale des Echecs (FIDE) schválen znak a heslo Gens una sumus (My, jedna rodina). Na druhém sjezdu, konaném v Curychu ve dnech 22. – 26. července 1925 byly přijaty stanovy a vnitřní organizační směrnice. Třetí sjezd FIDE, který se konal ve dnech 15. – 18. července 1926 v Pešti, rozhodl o pořádání individuálního šampionátu FIDE. V rámci tohoto sjezdu byl uspořádán turnaj jednotlivců, který společně vyhráli Grünfeld a Monticelli s 9,5 body před Kmochem, Rubinsteinem a Takácsem s 9 body. Náš Réti skončil 8. a Prokeš 15. ze 16 účastníků. V turnaji družstev startovaly čtyři týmy; vyhrálo Maďarsko 9, před Jugoslávii 8, Rumunskem 4 a Německem 3 body.

Z turnaje jednotlivců si přehrajme partii našeho reprezentanta, která demonstruje tzv. hypermodernistický styl, jehož byl Réti čelným představitelem.

Réti – Havasi (Budapešť 1926)

dg44

pozice po 26. exf4(po Jxf4 nebo Vxf4  by přišlo g5 s protihrou, na to černý zřejmě při své oběti spoléhal)

Partie k přehrání:

Čtvrtý kongres FIDE se konal 28. července 1927 v Londýně a viděl již příkladně provedenou olympiádu. Ustaven byl dámský šampionát FIDE. Sir Hamilton Russell z Warrenwoodu pak věnoval zlaté poháry pro ty mezinárodní soutěže FIDE, v nichž nebude činěn rozdíl mezi amatérem a profesionálem. Pátý kongres v Haagu (1.  – 5. srpna 1928) konstatoval růst organizace, jestliže v Curychu 1925 měla FIDE 13 členů, pak nyní už 25. Patrně díky panu Russellovi bylo v Haagu přijato zásadní usnesení, totiž nečinit rozdíl mezi amatérem a profesionálem. My už dnes můžeme posoudit, že šachy tím většinu sportů předběhly o dobrých šedesát let!

Avšak vraťme se zpět, do červencových veder v Paříži 1924. Nejen ustavení federace bylo cílem tohoto setkání. Za pořadatelství A. Alechina se také hrály dva turnaje – jednotlivců a družstev. Obojí hráli zatím jen amatéři.

V soutěži jednotlivců se hrálo 9 skupin a jejich vítězové hráli o titul v tzv. skupině vítězů. Zvítězil Mattison 5,5 před Apšenkem 5 (oba Lotyšsko), Collem 4,5 (Belgie), Čepurnovem (Finsko), Euwem (Holandsko) a Vajdou (Maďarsko po 4, Palauem 3,5 (Argentina), Golmayem 3 (Kuba) a Havasim 2,5 (Maďarsko).

Soutěž družstev se hrála dosti složitě, a tak si uveďme jen stručné výsledky prvních 9 týmů. Pouze ty totiž měly plný počet čtyř hráčů. Druhá devítka už plný počet hráčů neměla, např. poslední Jugoslávii reprezentoval jen jeden hráč Ružič, který uhrál 2.5 bodu…

1. ČSR 31 bodů (Hromádka 9,5, Skalička 6, Schulz 9, Vaněk 6,5), 2. Maďarsko 30, 3. Švýcarsko 29, 4. Argentina 27, 5. Lotyšsko 27,5, 6. Itálie 265, 7. Francie 25,5, 8. Polsko 25,5, 9. Belgie 24 bodů.

Dále ještě startovaly (podle dalšího umístění, bez udání bodů): Španělsko, Holandsko, Rumunsko, Finsko, V. Británie, Irsko, Kanada, Rusko, Jugoslávie.

Některé naše starší (zejména předválečné) materiály pokládají tento turnaj za první olympiádu. Je to pochopitelně, byli bychom v historii zapsáni jako její první vítězové Škoda, že tomu tak není… Právě nevyrovnané počty členů družstev (vedle dalších organizačních závad) nedovolují tento turnaj za olympiádu prohlásit. To ovšem nijak nesnižuje výsledek našeho mistra Karla Hromádky (1887-1956), který se ziskem 9,5 bodů se stal vůbec nejúspěšnějším hráčem v Paříži 1924. Takto na příklad porazil známého italského mistra.

Rosselli – Hromádka (Paříž 1924)

dg45 1

pozice po 25. … Vg6

Partie k přehrání:

Author: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *