Historie šachu 17

MALÉ KAPITOLY

Z VELKÉ HISTORIE ŠACHU

XVII. KAPITOLA

Šachové olympiády! Soutěže, na které se těší jak mistři, mající jistotu své nominace, tak i početný národ šachových fanoušků. Turnaje, v níž na jedné straně hrají renomovaní mistři nejvyšších kategorií a na druhé straně ti, jejichž kvalifikace jen tak tak překročila kategorii začátečníků. Akce, bez kterých si šachisté už neumí šachový život ani představit!

K prvé řádné olympiádě se šachový svět sjel ve dnech 18. – 29. července 1927 do Londýna. Startovalo 16 družstev a v nich, díky moudrosti šachistů, kteří přestali uznávat rozdíl mezi amatérem a profesionálem (což o rok později potvrdil kongres FIDE), pak podstatná část šachové elity. Zastoupeni byli ale i hráči z „druhé strany“, a tak už zde vznikla patrně nejkratší olympijská partie…

V partii Palau (Argentina) – Balabar (Jugoslávie) se stalo:

1. d4 Jf6 2. c4 e6 3. Jf3 Sb4+ 4. Sd2
a nyní se černý, patrně pod vlivem trémy, dopustil přehmatu 4. … Ke7?
Udivený bílý zahrál 5. Sxb4+

 dg45 2

pozice po 5. Sxb4+

Černý kontroval 5. … Kxb4, teprve nyní probral černého z tranzu smích diváků. Prý se začervenal… a partii vzdal!

Anglický mistr F. D. Yates (1884-1932) patřil ve 20. létech k velice populárním účastníkům turnajů a to i přesto, že obvykle končíval v jejich druhé polovině. Častým hostem byl i u nás, např. V Karlových Varech 1923 skončil 8., 1929 pak 17., v Mariánských Lázních 1925 obsadil 9. místo. V Londýně 1927 se zapsal do historie šachu – stal se vítězem prvé skončené olympijské partie…

Yates (Anglie) – Nagelli (Švýcarsko)

dg46 1

pozice po 13. … Vfd8?

Partie k přehrání:

Zlatý pohár Hamilton–Russella poprvé zvedl nad hlavu kapitán maďarského týmu, populární mistr Géza Maroczy. Maďaři zvítězili ziskem 40 bodů, před Dánskem 38,5; V. Británii 36,5; Holandskem 35 a Československem 34,5 bodů. Náš tým hrál v sestavě R Réti (11,5), K. Gilg (7,5), K. Hromádka (5,5), A. Pokorný (6) a L. Prokeš (4).

Maroczy – Réti (Londýn 1927)

dg46 2

pozice po 31. Kh2? (nabízí černému možnost Ve2+!)

Partie k přehrání:

Po úspěchu v Paříži 1924 bylo páté místo našeho družstva v Londýně zklamáním. Naše šachové veřejnost nevzala jaksi v úvahu obrovský kvantitativní a kvalitativní rozdíl obou turnajů. Podceněn byl i rozdíl statutární – už nebylo možné nastupovat, jak kdo zrovna chtěl, ale družstva musela nastupovat podle předem stanoveného pořádku. Neblahou roli sehrály i spory, které měl mistr Hromádka s kapitánem týmu profesorem Prokešem. Ty se pak přenesly i na domácí půdu a Hromádka začal brojit i proti výboru ÚJČŠ. Ten na svém zasedání v srpnu 1927 v Českých Budějovicích podpořil Prokeše a Hromádka z ÚJČŠ vystoupil. Tím se, ke škodě našeho šachu i ke škodě své, vyloučil z účasti na všech oficiálních podnicích ÚJČŠ…

V Londýně 1927 se hrál i první turnaj o dámskou mistryni světa. Mezi 12 účastnicemi bezpečně zvítězila Věra Menčíková (1906 – 1944) s 10,5 bodem, před Beskowovou (Švédsko) 9 a Wolfovou-Kalmarovou (Rakousko) 7,5 bodů. Své tituly Menčíková ještě 7x obhájila, naposledy v roce 1939.

MenchikPo otci Češka, po matce Angličanka narozená v Moskvě. V roce 1923 se přestěhovala s matkou a sestrou Olgou do Hastingsu v Anglii (otec zůstal v Čechách, kde bydlel v rodinném domku v Bystré nad Jizerou). Zde vstoupila do šachového klubu, kde se jejím trenérem stal Maroczy. Od tohoto roku se také účastní turnajů. V Karlových Varech 1929 hned v prvém kole porazila Rakušana Beckera, právě toho, který před zahájením vtipkoval na účet pořadatelů, že do tak silného turnaje vzali ženskou. Proto byl prohlášen za předsedu tzv. Klubu Věry Menčíkové, kam byli postupně řazeni ti, kteří s ní prohráli. A byla to slavná jména – Euwe, Sämisch, Reshewsky, Opočenský a řada dalších Tragicky zahynula při nacistickém náletu na Londýn v noci na 27. června 1944… Ukázka její hry je z jejího zápasu o mistryní světa v roce 1937.

Menčíková – Grafová

dg47

pozice po 20. … Jg4 (léčka, spočítaná na Dxh5?)

Partie k přehrání:

Author: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *