Šachové vzpomínky 2

Simultánka S. Flohra v Písku

Tehdy v roce 1973  jsem měl několikaletou přestávku v šachové činnosti, oženil jsem se a přestěhoval z Prahy do Milevska. Kolegové z práce mě  vyhecovali, abych si zahrál v simultánce ze Salo Flohrem s tím, že budou hrát také. Tenkrát to nebyl žádný problém, vstupní poplatek byl zanedbatelný a počet hráčů se takřka rovnal počtu šachových souprav, které byly v sále k dispozici.

To všechno je v protikladu se simultánkou Kasparova na Hluboké.  Šachový týdeník k tomu napsal: “Kasparov na Hluboké vyhrál všechno kromě sympatií mnohých zučastněných a diváků”.  V dalším čisle tohoto týdeníku 15/2008 prohlašuje Rudolf Kaiser (stará garda Motroletu), že Flohrovi nevadilo vůbec nic a s tím já mohu jen souhlasit. Flohrovi například nevadilo, že někteří  hráči se v průběhu simultánky radili s diváky.  Salo Flohr (uznávaný mistr světa v simultánkových exhibicích, ve kterých sehrál okolo 30 000 partií) s neuvěřitelnou rychlostí pádil od šachovnice k šachovnici a co chvíli se objevila volná šachovnice, to když se někdo vzdal,  stále  byl dobře naladěn,  prostě bezkonfliktní šachista. Výsledek simultánky (27.2.1973) byl jako vždy samozřejmě  výborný: 40 výher, 6 remíz a 3 prohry. Zvítězili – Krýže, Placer a Rosenzweig.

flohr1

Výsledky simultánky byly uveřejněny v místních novinách a netrvalo to ani týden a u dveří mého bytu zazvonil osvědčený funkcionářský tandem Heřmánek (1898 – 1984 – organizátor táborského šachu a jeden ze zakladatelů ŠK Žilina)  +  Rajlich (1914 – 2005 – právník, nepřeberné množství aktivit od včelaření až po esperanto, rodokmen na http://www.rajlich.cz/Cernovice.html ),  z VS Tábor a nemuseli mně ani hodně přemlouvat,  začal jsem znovu hrát.

Partie k přehrání:

Author: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *