Základní informace

Hrací místnost:

Sokolovna, klubovna 2. poschodí (vchod z Budějovické ulice).

Hrací dny:

ST 15:00 – 16:00 mládež, začátečníci

ČT 19:00 – 21:00 dospělí

Vedoucí: Ing. Zdeněk Havlůj – dospělí

e-mail: zdenek.havluj@quick.cz

Vedoucí: Alois Bartoš – děti

e-mail: abartos@volny.cz

mobil: 732 247 053

č. účtu: 12439301/0100

Přihlášení



Letní sezóna
Napsal uživatel Milan Borkovec   
Pondělí, 26 Červen 2017 09:49
Friedrich Samisch, Jindra Zapletal a Milan Borkovec

Mají něco společného? :-)

Jako správce a "udržovatel" našeho šachového webu už delší dobu přemýšlím, jak oživit letošní "okurkovou" sezónu. Nakonec jsem se rozhdodl, že bych se pokusil o 4-5 pět přednášek stylem videokomentáře, se kterými jsem začal během letošní ligové sezóny. Jen témata mě ne a ne napadnout. Minulý pátek mi však náhoda (či to nebyla náhoda? :-) ) přihrála do ruky téma č.1 - viz. nadpis článku ... Čtenář asi stále nechápe ... nevadí, vysvětlím :-)

Nedávno jsem se rozhodl pustit se do řádné analytické práce nad skvělou knihou Davida Bronštejna - Mezinárodní turnaj velmistrů (zhruba po 25 letech, co mám knihu v knihovně). Vzhledem k tomu, že je tam 210 partií a nejsem žádný profík, bude to krásná práce tak na dva roky. No a v pátek dopoledne přišla na řadu skvělá partie 2.kola Geller - Euwe. Myslím, že každý šachista, který se jen trochu vážně šachem zabývá, ji bude znát. Soupeři v této partii rozehráli samischův systém nimcovičovy indické hry. Vznikla z toho nádherná partie, kterou pátý mistr světa ve velkém stylu vyhrál. Samotný systém mě zaujal natolik, že jsem pak rozebíral další a další instruktivní partie na toto téma.

Takže souvislost GM Friedricha Samische a mojí maličkosti už by měla být zřejmá, ale jak do toho zapadá Jindra Zapletal?


V pátek ve večerních hodinách spouštím "onlajny" turnaje v Českých Budějovicích. Samozřejmě s prvotním cílem shlédnout, jak se drží naši borci Zdeněk Vybíral (hrál s GM Andrejevem) a Jindra Zapletal (soupeřem mu byl GM Naumkin). No a k mému velkému překvapení vidím v partii Zapletal - GM Naumkin mě důvěrně známou pozici (od rána :-)) ... tedy samischovu variantu v nimcovičově indické, ve které si navíc ruský velmistr (dle Bronštejna, Kasparova i mně :-) ) vzal dost drze centrálního pěšce !!!

Výsledkem toho všeho bude dnešní článek, ve kterém bych Vás chtěl naladit na Jindřichovu  partii s tím, že bychom si něco málo "pověděli" o tomto velmi zajímavém systému a v článku následujícím bych se pokusil o videokomentář o výše zmíněné partii.

Jdeme na to!

Nejprve něco málo o Friedrichovi Samischovi. Byl to německý šachový velmistr, jehož tvroba spadá do období mezi dvěma světovými válkami. Asi jeho "nejslavnější" partií je jeho prohra bílými figurami s Aaronem Nimcovičem v Kodani 1923. Jde o tzv. partii - zugzwang, neboli Samisch se vzdal v 25.tahu, protože skoro při plné šachovnici neměl čím tahat! (k přehrání např. v knize G.Kasparova - Moji velcí předchůdci, díl č.1). Dnes je hlavně vzpomínán pro své příspěvky k šachovým zahájením. Jsou po něm pojmenovány dvě hlavní varianty zahájení. Samischova varianta královské indické a především samischova varianta nimcovičovy indické, o které bude v článku řeč.

Nimcovičova indická hra - samischův systém

1. d4 Jf6
2. c4 e6
3. Jc3 Sb4
4. a3 Sxc3+
5. bxc3

alt

Varianta je charakterizována právě tahem a3 s následnou výměnou střelce za jezdce c3. Pokračovat může (ale nemusí) takto ...

5 ... c5
6. e3 0-0
7. Sd3 Jc6
8. Je2 b6
9. e4

alt

V podstatě "plus minus" základní pozice jednoho systému o němž bude řeč jak ve zmíněné partii Geller - Euwe a následně Zapletal - Naumkin.

Je jasné, že po bílých figurkách budou šahat především útočníci, kteří při šachové partii vidí převážně soupeřova krále a kterým nevadí nějaká ta slabinka ve vlastním táboře. Silné centrum a dvojice střelců se může v rukou těchto útočníků stát mocnou zbraní. Kdežto černé figurky si budou vybírat především hráči věřící ve stálé poziční faktory. Věří ve své obranné valy (takže to nemouhou být žádní poseroutkové) a věří také, že nakonec se projeví oslabení pěšcové struktury bílého (především "dvojpik" c2, c3). To je stručná charakteristika pozice.

Z těchto charakteristik vyplývají i plány obou stran. Bílý se jednoduše snaží zakroutit krkem černému králi, útočí tedy vesměs hlava-nehlava, přičemž na svoji slabinu (c2,c3) se vůbec neohlíží. Černý naopak bedlivě pozoruje útočné choutky bílého (s tím souvisí některé typické profylaktické tahy, jak uvidíme za chvíli) a pomalinku jako krajta utahuje šrouby kolem pěšce c4. Poté co odrazí útok bílého, si smlsne na pěšcích soupeře a .. vyhraje :-)

Nyní se podívejme na některé instruktivní partie, které ukazují některé typické reakce jak bílého, tak černého.

Začněme partií z roku 1929, Johner - Capablanca (partii jsem nikde komentovanou zatím nenašel, takže z megabáze)

1.d4 Jf6 2.c4 e6 3. Jc3 Sb4 4. e3 0-0 5. Sd3 c5 6. Jge2 Jc6 7.a3 Sxc3+ 8. bxc3 b6 9. 0-0 Sa6 10.e4 můžeme vidět, k základní pozici se lze dostat různým pořadím tahů ...

alt

Pokud pozici vidíte poprvé v životě, zkuste si zakrýt další průběh článku a přemýšlejte, co by jste zahráli ...
Veliký Capa zde zahrál výtečný tah 10 ... Je8!! Tah jednoznačně k zapamatování. Dnes ho hraje automaticky každý "hejhula" :-) Smysl je v čem? Bílý má velmi nepříjemnou hrozbu Sg5 s dalším eventuelním e4-e5 s drtivým tlakem. Kromě toho černý připravuje eventuelní dvojkrok pěšce f, což je další typický "strategický" manévr ...

Pojďme dál. V roce 1948 se stal 6. mistrem světa Michail Botvinnik, když zvítězil v turnaji pěti velmistrů v Haagu a Moskvě. V průběhu turnaje prohrál pouze dvě partie, přičemž jedna z nich byla následující ...

Botvinnik - Reshevsky , Haag - Moskva 1948 (např. G.Kasparov - Moji velcí předchůdci, díl č.4)