Nervy drásající remíza na úvod!

A je to tu zas! Ligová sezóna 2019/2020 právě začala a jako kapitán musím konstatovat, že pěkně od podlahy! Náš tým cestoval do hlavního města, cílem byla sokolovna na Rašínově nábřeží, čili soupeřem nám nebyl nikdo jiný, než ŠK Sokol Vyšehrad B. Pokud vezmeme do úvahy základní sestavy obou celků, nebylo pochyb o favoritovi. Otázkou bylo, jak se na nás soupeř sejde. Nakonec ze základní osmičky povolal pouze tři borce, což „nenápadně“ vylepšovalo naše možné šance. Přestože máme ze základu šest hráčů, papírové plus zůstává stále na straně domácích.

ŠK Sokol Vyšehrad „B				Sokol Tábor
Londýn Radek V Z	2404	0	–	1	2213	Vybíral Zdeněk H Z
Serrano Salvador Eduardo V	2299	½	–	½	2199	Borkovec Milan H Z
Filipi Štěpán Z	2138	1	–	0	2105	Růžička Aleš Z
Netušil Miloslav Z	2170	1	–	0	2074	Hrubý Milan Z
Šedý Pavel	2171	0	–	1	2018	Hák David H
Pilař Miloslav	2050	0	–	1	2039	Loskot Petr Z
Hlavsa Petr	2160	1	–	0	2086	Mészáros Luděk
Vaněk Petr	2051	½	–	½	1979	Mindl Josef
		4	–	4

V 10:00 nás v hrací místnostti uvítal kapitán domácích pan Petr Vaněk, kromě tradičního čaje a kávy nabídl i další zajímavé možnosti 🙂 a pak už jsme se do sebe „zakousli“.

První chybička se vloudila velmi záhy, bohužel na naší straně. V partii Petr Hlavsa – Luděk Meszáros se Luděk utnul už ve čtvrtém tahu a od té chvíle tahal za značně kratší provaz. Aby vůbec „vzkřísil“ jakous takous naději, musel obětovat figuru, kompenzace však byla velmi mlhavá. Partie sice nadále pokračovala, ale bylo jasné, že zde odejdeme s prázdnou. Mezitím zažíval výbornou ligovou premiéru náš benjamínek David Hák. Černými „postavil“ v poslední době svoji oblíbenou francouzskou obranu, soupeř trošku ležérně sebral pěšce na h7, načež David získal dvě figurky za věž a nádhernou pozici k tomu. Suma sumárum toto „dvoukolo“ vypadalo na 1-1.

Přesně tak se také stalo. Luděk se sice snažil kouzlit, ale na Petra Hlavsu to bylo málo co platno. Luděk vzdává. Kontruje David, když pěknou obětí pěšce otevírá smrtící diagonálu a8-h1. Proti četným hrozbám je bílý bezbranný. Stav je tedy 1-1.

Klidnou remízou pak končí duel na osmé šachovnici. Pepa Mindl má bílé s Petrem Vaňkem a hra probíhá zřejmě v klidu. Ve zhruba vyrovnané pozici se hráči dohodli na remíze, stav je stále vyrovnaný 1 1/2 – 1 1/2.

Dále už se blýská a pro nás to vypadá, že se blýská na dobré časy … Milan Hrubý má pěšce navíc s panem Netušilem, zatím si pozorně hlídá svoji převahu a dokonce ji postupně zvyšuje. Zde očekáváme bod do tabulky. Petr Loskot stejně tak tlačí na pana Pilaře a prý má také slušnou výhodu (tuto partii jsem prakticky vůbec neviděl, takže přesně nevím). Na první šachovnici obětuje Zdeněk Vybíral proti Radku Londýnovi pěšce a pozice vypadá velmi zdravě, rýsuje se velmi nebezpečný útok na bílého krále. Snad jen Aleš Růžička mírně úpí pod tlakem Štěpána Filipiho. Kapitán na závěr. Milan Borkovec hraje se Salvadorem Serranem pružného ježka, tam člověk nikdy neví, jak si vlastně stojí. Myslím, že pozice je zatím v rovnováze.

„Krystalizace“ byla poměrně rychlá, resp. jsem neměl čas už dále sledovat vývoj utkání, takže jsem registroval pouze podání ruk, či výkřik „MAT“ a podobně :-).

Petr Loskot prý pěkně vyhrál, ujímáme se vedení 2 1/2 – 1 1/2. Vedle mně registruji pěknou výhru Zdeňka Vybírala, což nás posunuje „na kraj výhry“ … 3 1/2 –  1 1/2.

Milan Hrubý prý už má figuru navíc, když zaslechnu „tichý výkřik“ .. MAT! Podle výrazů obličejů soudím, že zvítězil pan Netušil, což mi následně Milan potvrzuje. Bohužel v totálně vyhrané pozici si už nekontroluje hrozby a přehlíží jednotahový mat. Škoda přeškoda, soupeř se vrací do zápasu .. 3 1/2 – 2 1/2.

Hraje tedy už pouze Aleš a kapitán Milan Borkovec. Bohužel Aleš už je v tu chvíli prohraný, takže je jasné, na čí šachovnici se budou upírat zraky Všech v hrací místnosti. Mám z toho samozřejmě „radost“ 🙂

Aleš prohrává, stav je 3 1/2 – 3 1/2.

Milan Borkovec – Serrano Salvador. Těsně před 40.tahem se rozhoduju „do toho praštit“, obětuju figuru za dva volné spojené pěšce. Soupeř na to nereaguje přesně a tak získávám vyhranou pozici. Nevím však, jak přesně výhodu uplatňovat, takže vracím část materiálu. Koncovka je dáma proti věži a střelci + pár pěšců. Ta už je však velmi nejasná, jednu chvíli mám dokonce obavu, jestli tam soupeř něco nemá … Doma vysvitne, že jde stále o rovnováhu. Když vidím, že prakticky nic nevidím, nabízím remízu. Soupeř neodpovídá a pokračuje v boji. Následně svoji snahu přežene a já stojím opět na výhru. Mohu partii asi třikrát, čtyřikrát zakončit, vždy však na půlminutě vidím „mouchy“. Nakonec černý staví pevnost po páté řadě a přestože hrajeme 100 tahů, na remíze se už nic nemění. 1/2 – 1/2.

Infarktový zápas, infarktová partie a infarktový závěr :-))) … Nakonec zřejmě spravedlivě 4 – 4.  Bleskne mi hlavou, že je škoda, že řídím, protože kdybych neřídil, zcela jistě bych přijal nabídku pana Vaňka na ochutnávku nabídnutých vynikajících nápojů :-))).

Šachu zdar a ať se oběma týmům daří!!
Milan Borkovec