Přišel, viděl a zvítězil …

Dnes začnu netradičně. Vloni na podzim si takhle procházím výsledkovou listinu „Svatováclavského turnaje“ a když narazím na skupinu C, s překvapením hledím na vítěze … „Jakýsi“ Roman Kotleška, bez ela, nasazený jako úplně poslední, zisk 4,5 z 5 partií, celý bod náskoku před druhým v pořadí. (http://chess-results.com/tnr461847.aspx?lan=5&art=1&rd=5). Nelením, jdu za hlavním „bossem“ Jardou Odehnalem a ptám se: „Prosím Tě Jardo, kdo je to „ten“ Kotleška (Tábor) ??? Jarda krčí rameny a říká, že snad více ho zná Pepa Mindl (náš dlouholetý člen Sokola Tábor) a že snad s ním pracuje ve firmě …

Následně už Romana vídávám v klubovně o našich tradičních čtvrtcích, když on hraje oddílový přebor, já pak tréninkový zápas s Davidem Hákem.

Stále ještě mám Romana za člověka, který je zhruba v mém věku a kterého prostě „zničehonic“ začaly bavit šachy a proto je tu a jednoduše hraje a hraje …

„Bomba ovšem vybuchuje“ nyní v Českých Budějovicích. B turnaj FIDE Openu Šachové univerzity QCC České Budějovice vyhrává opět „ten“ … Roman Kotleška (nyní už Sokol Tábor). Zisk 7,5 z 9, růst ela +184 bodů !!!

V tu chvíli na beton vím, že Roman není ledajaký začátečník a začínám už skutečně „hloubkově“ pátrat po kontaktu. To se mi daří obratem, jeden telefonát a ještě ten samý den jdeme do Kozlovny „na jedno“ …

„Jedno“ se protáhlo na cca hodinu a půl velmi zajímavého hovoru, výsledek mají čtenáři před sebou. Nejdříve probereme aktuální info, čili vítězství v turnaji, poté zabrousíme do daleké minulosti. Pojďme na to …

Zvítězil …

Vysmátý Roman s vítěznou trofejí …

Ahoj Romane, nejdříve jedna velká gratulace k vítězství v Českých Budějovicích.

Díky moc! Turnaj byl skvělý po Všech stránkách, krásné prostředí pro hru, výborná atmosféra, poznal jsem spoustu zajímavých lidí, načerpal jsem řadu pozitivních šachových zkušeností. A výhra byla jakousi třešničkou na dortu završující celý, naprosto skvělý týden!

Málokomu se podaří takový „majstrštyk“, zkus nám prozradit Tvůj speciální turnajový režim …

Co se týká přípravy před turnajem, tak ta probíhala následovně. Za poslední rok jsme sehrál 26 (ne)vážných partií. Ty jsme si zanalyzoval a v podstatě jsem se je naučil nazpaměť … (zamyslí se) … Ono, učit se neustále prohrané partie není žádná legrace :-)))

No a zbytek už je jenom „enjoy“ … obyčejná radost ze šachů, ta mi zůstane do konce života …

A speciální turnajový režim? (smích). Asi takto … Na půl dne do práce, poté domů na rychlý oběd. Ve 14:00 musím být na nádraží, odjíždí rychlík do Českých Budějovic. Od 16:00 partie, po ní návrat vlakem domů. Dnes a denně … Původně jsem si myslel, že to hravě zvládnu, ale zhruba po šestém kole jsem cítil obrovskou únavu a nebyl si jistý, jestli závěr turnaje vůbec zvládnu …

Jak je vidět z konečného výsledku, zvládl si to …

(Krátce se zamyslí) … Ano zvládl, ale ani nevím jak. Myslím, že to způsobila ta obrovská chuť do hry, znovu musím opakovat, že turnaj jsem si náramně užil. K tomu ovšem musím připočíst i pověstnou „kapku“ štěstí (o tom ještě bude řeč).

Jaký okamžik byl pro Tebe v turnaji nejtěžší?

(Opět se zamýšlí) … Asi udržení psychické pohody po prohře ve druhém kole. Tu partii jsem sehrál prostě špatně a nebylo jednoduché na to zapomenout. Proto jsem si dal ihned po prohře jako hlavní cíl okamžitě na prohru zapomenout, naladit se bojovně na další kolo, prostě hrát jako by se „nechumelilo“. A … povedlo se. Dokonce náramně! (pozn. redakce – následovaly 4 výhry v řadě!)

Kdy Tě napadlo, že celý turnaj vyhraješ?

Nikdy!!!

Počkej, počkej .. to jako fakt?

Skutečně! Teprve po výhře v posledním kole jsem si uvědomil, že budu nejhůře druhý a měl jsem obrovskou radost.

Ve „švýcaru“ jsou nejdůležitější poslední tři kola. Ty jsi je zvládl bravurně (2 ½ ze 3). Můžeš nám přiblížit krátce průběh?

V 7.kole jsem se nechal od pana Titěry přehrát, měl jsem dokonce dva pěšce méně a prohranou pozici. Soupeř měl na královském křídle potenciál k vytvoření dvou spojených volných pěšců. Zahrál však nepřesně a dovolil mi obětovat za tyto dva pěšce lehkou figuru. Poté už jsem remízu ubránil. Velmi důležitá remíza, hlavně pro mé sebevědomí do závěrečných dvou kol.

https://chess24.com/en/watch/live-tournaments/ceske-budejovice-2020-b-open/7/1/2

V 8.kole jsem hrál s velmi mladým soupeřem. V přípravě jsem si všiml, že rád hrává anglickou s „domečkem“ (g3 a Sg2). Tak jsem mu zahral po 1.c4 c5 2. Jc3 b6!? Kupodivu soupeře rozladila možnost, že můj střelec bude na dlouhé diagonále rychleji než ten jeho! Nakonec „domeček“ nevytvořil, i když ze zahájení stál o něco lépe, tak dále hrál nejistě a mě se ho nakonec podařilo přehrát.

https://chess24.com/en/watch/live-tournaments/ceske-budejovice-2020-b-open/8/1/3

V závěrečném 9.kole jsem už byl trochu nervózní. Silný soupeř, obrovská šance přede mnou, jak mám vlastně hrát? Původně jsem si říkal, že nabídnu remízu a nebudu se stresovat. Usměvavý a sympatický soupeř zahájil „paulsenem“. Mé znalosti končily tahem 5.Sd3, snažil jsem se dále pokračovat „selsky“ a přitom pokukoval po ostatních partiích. Všichni hráli, tak mi bylo hloupé nabízet remízu. Někdy kolem 15.tahu jsem si říkal, že mi figurky hrají a stojí dobře, kolem mne všichni stále hráli. Za dalších cca 10 tahů mí dva střelci pálili na soupeřova krále a i když počítač hlásí pozici kolem nuly, myslím si, že černému se pozice nehrála příjemně. Poté, co se soupeřova dáma „zatoulala“ na h6, už jsem remízu nabízet nechtěl. Nevěřil jsem svým očím, ale za chvíli jsem vyhrál :-).

https://chess24.com/en/watch/live-tournaments/ceske-budejovice-2020-b-open/9/1/2

Takže paráda a ještě jednou velká gratulace! A teď ale pojďme v čase hoooodně nazpět. Toto Tvé vítězství mě ubezpečilo, že nejsi úplný začátečník a že základy šachu máš „sakra“ dobré … 🙂

(šibalsky se usmívá) Jo, jo … je to tak.

Přišel …

Dobrá. Pojďme se vrátit cca 40 let nazpět … Jak to vlastně všechno začalo?

V pěti letech jsem pozoroval dědečka při hře, postupně jsem “okoukal” pravidla a začal hrát. Hra mě tak uchvátila, že jsem si v okresní knihovně půjčil knihu Ladislava Alstera “Chci hrát šachy” a celou jsem si ji přepsal! Nestihl jsem to na jedno půjčení, tak jsem si ji musel půjčit ještě jednou … Celá kniha mi tehdy zabrala asi tři tlusté sešity.

Nadále jsem byl samouk. V Ostrově nad Ohří tehdy fungovala skupina šachistů pod vedením známého trenéra Cypriána. V ní byl mimochodem i budoucí velmistr Jirka Štoček. Když už jsem velmistra zmínil, tak se pochlubím, že v těch žákovsko – dorosteneckých letech se mi ho podařilo dvakrát porazit. (Chvíli přemýšlí …) Zajímalo by mne, jestli by mně dnes ještě vůbec poznal a vzpomněl si …

Takže jsi se tehdy účastnil především mládežnickcých turnajů … !?

Mno, tehdy byly úplně jiné podmínky, než jsou dnes. Turnaje prakticky žádné, o dnešním celoročním turnajovém režimu jsme si mohli nechat jen zdát. Mně se podařilo do svých 18 let dosáhnout I. výkonostní třídu. Tím to ale vše skončilo …

Copak … šachy  Tě přestaly bavit, nebooo … víno, ženy, zpěv ? 🙂

To ne, žili jsme pouze s maminkou, nemohli jsme si příliš „vyskakovat“.V 18 letech jsem opustil “rodinné hnízdo” a přestěhoval jsem se do Plzně. Začal jsem studovat vysokou školu a také jsem se musel živit sám, začal jsem do toho pracovat. Nebylo to zpočátku jednoduché. Na šachy nezbývalo času ani energie. Takže jsem si dal pauzu, ta nakonec trvala celých 25 let.

Ještě prosím prozraď našim čtenářům “historku Tvé jediné partie v megabázi” …

Ano, to bylo v průběhu velkého mezinárodního turnaje v Praze v roce 1990 (pozn: https://www.365chess.com/tournaments/Prague_1990/19449 ), kde se kromě velmistrovského turnaje konaly i simultánky s předními velmistry. Tenkrát jsem odepsal na výzvu v časopise Československý šach, byl jsem vybrán a jako soupeř mi byl přiřazen francouzský velmistr Bachar Kouatly. Hrál jsem grunfelda a nakonec po dlouhém boji prohrál.

(Pozn: partii lze najít třeba zde … https://www.365chess.com/chess-games.php?submit_search=1&p=1&openn=&eco=&sply=1&ply=&res=&yeari=&yeare=&wlname=Kouatly&wname=&blname=&bname=&nocolor=on&wid=&bid=&start=150 )

K oné partii Roman nyní poznamenává: „Toho grunfelda bych dnes už hrál přece jen o kapku lépe :-))) než tenkrát v 16 letech, lepší je určitě 6. … Jxg5 7.Jxg5 e6 atd. , pak v 21. tahu b6 místo té chyby e5,a myslím,že jsem mohl možná i udržet remízu v té koncovce,místo prohrávajícího 51. … Jd6 ?? zahrát důsledné 51. … Je7 ! s plánem Jc6 … atd. Píšu to jen z hlavy,snad si to dobře pamatuju“

To byl můj nadlouho poslední „velký“ šachový počin …

Viděl …

Takže Tvé začátky bychom už znali, velký návrat k šachovnici také, chybí nám ovšem nit spojující tyto dvě, časově nesouvislé periody. Jak se tedy přihodilo, že jsi se ocitl v Táboře a že jsi opět po tolika letech zasedl k šachovnici ?

Jak jsem se ocitl v Táboře …(usmívá se). Za vším hledej ženu, že? :-))) Momentálně je to sice už jinak, ale v Táboře jsem si našel práci, líbí se mi tu a proto jsem tady zůstal.

Jasně. A jak došlo na šachy?

To byla vlastně také náhoda. Mí kolegové v práci se bavili o šachu (už nevím o čem a proč), tak jsem se vmísil do hovoru a prozradil, že jsem je hrával. To se dozvěděl můj kolega Pepa Mindl, okamžitě tedy „zavětřil“, slovo dalo slovo, doporučil mi Sokol Tábor. A já přišel. To je asi vše … „v kostce“ …

Ano, to si pamatuju i já. Zaregistroval jsem Tě poprvé v turnaji „O pohár Mistra Jana“ (podzim 2019), kde jsi zvítězil v C turnaji s famózním výsledkem 4,5/5! Tenkrát jsem se ptal Jardy Odehnala … „Prosím Tě, kdo je to „ten“ Kotleška (Tábor)? Nemá žádný elo, byl poslední nasazenej a vyhrál „skoro“ 100% výsledkem !?!? Jarda toho moc nevěděl …

(Se smíchem) … No jo, to byl můj první turnaj po cca 25 leté pauze. No a teď v ČB druhý turnaj.

Dva turnaje a dvě první místa … Hmmm Hmm hm, zřejmě slušnej oddíl :-))) …

Taky v legraci tvrdím přítelkyni, že jsem v šachu „plusovej“ a vydělávající … :-)))

Ok a co Tvé další šachové plány?

Plánuju hrát 7. Open Letní Praha (8.-15. srpna). A zřejmě si už „střihnu“ A turnaj, dle hesla „ať jsem bit, jen když se peru“ … 🙂

Hmmm, hmm, opět s dojížděním? To bude náročné …

Mnooo (opět se usmívá), zase … za vším hledej ženu. Mám teď přítelkyni v Praze, čili dojíždění nebude třeba :-).

Tak to je v pořádku. Turnajový režim je třeba dodržovat 🙂

Takže Romane, máme dopito, zaplaceno :-), zbývá mi už jen poděkovat za Tvůj čas a velmi zajímavé povídání nejen o šachu. Přeju Ti, ať se i nadále daří v životě i šachu a ať v turnajích obsazuješ podobná místa, jako v těch prvních dvou po Tvé velké pauze :-)))

Milane, také děkuju a věřím, že se v oddíle budeme potkávat a že není Všem úspěchům konec …

Mějte se fajn a hezké léto Všem
Roman Kotleška a Milan Borkovec