Třetí ligové kolo přineslo druhé ze tří Jihočeských derby. V táborské sokolovně jsme hostili tým QCC České Budějovice B. Oba týmy na tom po druhém kole nebyly nijak slavně, soupeři nezískali zatím žádný bod, my jeden za úvodní remízu s Pískem.
Lidově řečeno by se tři body hodily jako sůl.
Snažili jsme se neponechat nic náhodě a postavit co nejsilnější tým. Pro jiné povinnosti, než šachové, chyběli pouze Matyáš Zeman a Honza Žilavý. Soupeř též vynechal dva hráče, Lukáše Mezeru a Pavla Kolouška.
Dle „papíru“ jsme patřili k favoritům, na první šesti deskách velká elová převaha, na osmé „šul nul“ a jedině na sedmé šachovnici byli soupeři dle ela silnější.
Ovšem jedna věc je elo, druhá předvedená hra.
Pojďme si tedy přiblížit zápas, jehož hlavním znakem bylo množství hrubých chyb. Hodnocení v některých partiích se otáčela jak korouhvička.
| Sokol Tábor | QCC České Budějovice „B“ | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Civín Tomáš Z | 2398 | 1 | – | 0 | 2057 | Placer Sebastian H Z |
| Borkovec Milan Z | 2140 | 1 | – | 0 | 1941 | Chval Zdeněk Z |
| Vybíral Zdeněk Z | 2132 | 1 | – | 0 | 2052 | Punčochář Jiří Z |
| Hák David H Z | 2096 | 0 | – | 1 | 1912 | Nejdl Eduard Z |
| Růžička Aleš Z | 2079 | 0 | – | 1 | 1762 | Švejda Karel Z |
| Hrubý Milan Z | 2019 | ½ | – | ½ | 1637 | Smola David Z |
| Mészáros Luděk | 2057 | 1 | – | 0 | 2076 | Chval Zdeněk |
| Kotleška Roman | 1861 | ½ | – | ½ | 1861 | Havlíček Jiří |
| 5 | – | 3 | ||||
Začnu partií „z jednoho kusu“. V souboji lídrů Civín Tomáš – Placer Sebastian rozehráli hráči francouzskou hru v moderním hávu dle Gawaina Jonese (1.e4 e6 2.d4 d5 3.e5 c5 …). Tomáš obětoval pěšce, posléze druhého, oba za iniciativu. Sebastian regoval nepřesně, zaostal ve vývinu a to bylo rozhodující. Bílý nekompromisně zvyšoval tlak a utahoval šrouby. Přesto, že černý se bránil zuby nehty, Tomáš se nakonec „proboxoval“ až k černému králi. Vedeme 1-0.
To však vypadalo, že na delší dobu je vše!
Na druhé desce probíhal klasický španělský duel mezi Zdeňkem Chvalem mladším a Milanem Borkovcem. Pozice byla cca v rovnováze.
Na třetí šachovnici se v partii Vybíral Zdeněk – Punčochář Jiří děly věci, které by eventuální kardiaky přiměly vzít si okamžitě tabletku :-))). První se spletl černý (pan Punčochář), když v raném zahájení reagoval poměrně zásadní chybou. Zdeněk tak v cca 10.tahu stojí na výhru! Vzápětí ve 12.tahu chybuje a ztrácí figuru! Zamýšlí se na cca půl hodiny, ale pozice je špatná. Soupeř však za chvíli chybuje, pak Zdeněk, pak soupeř a hle … najednou vzniká velmi nejasná situace. Stačí další chybička černého a Zdeněk pak už partii dovede k výhře. Naprosto infarktový duel … a my vedeme 2-0!
Z vedení se však dlouho neradujeme (řekl bych tak 5 minut), protože v partii Nejdl Eduard – Hák David tahá náš hráč za neustále kratší a kratší konec. Zkušený Eda Nejdl svoji výhodu nepouští a „zavěsí“ … 2-1.
To už však drží na pověstné nitce Alešova pozice. V partii Růžička Aleš – Švejda Karel se do sebe hráči pustili hlava nehlava. Dračí varianta sicilské hry s opačnými rošádami většinou končí matem některému z králů. Partie se (dle enginu) také několikrát otáčela, poslední otočení však nasměrovalo vyhranou pozici černému. Před těžkými materiálními ztrátami musel Aleš vyvěsit bílý prapor. Je tudíž srovnáno 2-2 …
Někdy „v mezidobí“ končí snad jediná klidná partie Havlíček Jiří – Kotleška Roman. Budapešťský gambit není častým hostem v ligových soutěžích, Roman ho použil snad poprvé. Porvé ho snad měl na šachovnici i Jirka Havlíček, ale všechna čest, buď vymyslel, nebo znal … každopádně ze zahájení vyšel s příjemnou výhodou dvojice střelců plus tlakem na slabého pěšce d6. Chvilku jsme měli obavy o tuto partii, Roman však zkonsolidoval síly, naladil souhru, přivedl krále do centra a pozice se vyrovnala. Nakonec asi regulérní remis … 2,5 – 2,5.
Zápas gradoval a při pohledu na zbylé tři partie mi běhal mráz po zádech. U mně stále cca rovná hra, Milan Hrubý stál velmi pěkně, řekl bych přivyhraně, ale v časové tísni se karta začala obracet a pozice byla najednou velmi nejasná, prakticky na tři možné výsledky. Mno a zbývá Luděk.
V partii Meszáros Luděk – Chval Zdeněk st. se Luděk „vyřítil“ se svojí variantou KID. Kdo Luďka zná, ví že jde o variantu 4 pěšců, ovšem s „vytaženým“ střelcem na g5. Kdo je nezkušený či nezná, co s tím, pro toho je pozice velmi nepříjemná. Zdeněk Chval je však zkušený borec, zareagoval ve stylu Benko gambitu a získal zajímavou protihru. Vzniklá pozice byla dlouho na vážkách, opět byly možné všechny tři výsledky. Mě se Luďkova pozice příliš nelíbila a nebyl jsem sám.
Opravdu infarktový závěr měl tento průběh. Přes všechny možné zápletky Luděk asi správně obětoval věž a dával věčný šach. Klídek, pohoda, tabáček dalo by se říci. Luděk však z ničeho nic pošoupl jezdce a … v tu ránu byla pozice na ručník! Milan a já stále „rovná se“ či „nejasno“, takže chmury jsou větší a větší …
Partie za chvíli končí a … Luděk vítězí!!! Jak je to možné? Prozaicky. Zdeněk Chval si neuvědomil zřejmě počet tahů a tak ve 38.tahu v naprosto vyhrané pozici překračuje čas !!! To je tragédie a štěstí v jednom … My se ujímáme nezaslouženého vedení 3,5 – 2,5.
Milan Hrubý (opět dle enginu ex post) stál jeden tah na prohru :-), ale nakonec se hra „urovnala“ a v časové tísni se Milan spokojil (zřejmě správně) s věčným šachem. Ufff, mravenčími krůčky se blížíme ke 3 bodům, stav se upravuje na 4-3.
Kapitán opouští loď poslední. Dnes doslova. Mezitím, co se udála tato dramata, se bílý (Zdeněk Chval ml.) plete a místo do vyrovnané koncovky věž + střelec a „pár“ pěšců přechází do koncovky střelcové, která je vyhraná pro černého!!!
Stav je nyní 4-3 a ve mně se „mlátí“ … „být či nebýt“ resp. nabídnout remízu a bezpečně zaknihovat výhru, nebo pokračovat, vždyť pozice je vyhraná!? Poradím se tedy s kapitánem (což jsem já, že?) a hraju dál …
Ivan Hausner by mi určitě vynadal a jako kapitán bych si měl asi vynadat také :-). Mno, ale naštěstí jsem pozici bezpečně dovedl k bodu a upravil tak na konečných 5-3.
Otázka na závěr zní. Zasloužili jsme si zápas vyhrát? Zasloužil si ho vyhrát soupeř?
Po pravdě … nevím a ani na to nechci myslet. Historie se neptá a tak nakonec tři bodíky máme my. Takový je šachový (a nejen on) život …
P.S. – pokusím se vrátit k zápasu v dalším článku s fragmenty, které ukáží kritické momenty zápasu …
Pěkný den a týden přeje
Milan Borkovec