Minulý díl o dvou Jihočeských světoběžnicích jsme zakončili v roce 1968, kdy došlo k přelomovým událostem. V životě Františka a Karla to byla plnoletost, v životě republiky „bratrská pomoc“. To bylo na oba pány příliš, takže František (nyní už ho budeme nazývat Frankem) mizí z republiky na podzim roku 1968 a Karel ho následuje o rok později.
Oba dva se sejdou v Jihoafrické republice. Nikdy jsem se Františka nezeptal, proč zvolil právě JAR a nyní už to není možné. Vznesl jsem tedy tento dotaz na Karla. Přišla velmi zajímavá a obšírná odpověď:
„K naší anabázi. František odjel na podzim roku 1968, já jsem v té době nechtěl vyjet. Rozhoupal jsem se příští rok a odjel jsem do JAR v květnu 1969, když mi František poslal lístek, že je tam dobře. Proč JAR?
Asi proto, že se tam rychle emigrovalo, zaplatili nám letenku, pomohli najít práci po příletu apod. Také, že navštívit Afriku byl můj sen. Po příletu jsem vyhledal Františka a on mi dokonce pomohl najít práci blízko něj. Později jsem začal pracovat na montáži zlatých dolů, byly v tom pěkné peníze. Frank v té době pracoval jako skladník, potom se však vypracoval na programátora. Já jsem pak odjel do Kapského města, protože jsem chtěl bydlet u moře. V 80-tých letech bylo jasné, že bude v JAR nějaký převrat, František tedy odletěl s rodinou do Kanady, tam dostal rychle občanství, já jsem pak v roce 1987 emigroval také s rodinou do Austrálie, kde žiju dodnes. František se po několika letech vrátil, měl v té době nějaké problémy v manželství. Po nějaké době se rozvedl a v 90-ých letech se vrátil do Česka. Takto byly naše cesty dost často paralelní a i když jsme bydleli v jiných městech nebo i zemích, pořád jsme udržovali písemný styk, František mi např. posílal jeho šachové úlohy.“

Oba dva muži tedy zakotvili na slunném africkém kontinentu. Velmi rychle se také vrátili do šachového života. Zde jsem dohledal informace především o Frankovi, který se brzy stal jedním z nejsilnějších hráčů JAR, v jistém období byl jednoznačnou jihoafrickou jedničkou. Podrobně jsem v nekrologu probral šachovou olympiádu v Nice 1974, dále také některé turnaje.
Na webu www.pressreader.com jsem našel dva zajímavé články o Frankovi, kde je pěkná charakteristika jeho osobnosti i šachového stylu.
„Stal se šampiónem uzavřeného mistrovství JAR roku 1979, byl jednou z „nejbarevnějších“ postav, které milovaly šachovou scénu. Jeho styl byl poznamenán agresí, kořeněný prvky fantazie, jeho partie bylo vždy zábavné sledovat. Frank byl typem velmi příjemného hráče, obvykle ho bylo vidět při analýze, pivo v ruce, jak demonstruje své imaginární oběti a pochybné gambity, obklopen davem obdivujících diváků. Miloval šachové studie a kompozice, mnoho z nich také sám složil a publikoval, je známa i jeho celoživotní náklonnost k Alechinově obraně.“

Následující partie, uvedená v článku, výborně charakterizuje tehdejší styl Franka Korostenského. Se zahájením si nelámal hlavu, trošku nakřivo, ale to mu vůbec nevadilo! Představuju si tehdejšího Franka, jak hraje „to své“ 6. h2-h4!? (viz partie) a ve vzduchu visí: „Já vím, že existují strategická pravidla, že existují poučky a tak dále. Co je mi však ksakru do nich? Já Ti tady, můj milý soupeři, předkládám problém, buď ho za deskou vyřešíš, nebo taky ne. Vo poučkách a pravidlech se můžeme bavit později u piva“ 🙂
Je to mimochodem partie z uzavřeného mistrovství JAR z roku 1979, které Frank vyhrál a stal se tak přeborníkem země.

Frank, zde už vlastně opět František za šachovnicí
Zajímavou a úsměvnou historku popisuje bývalý president Chessa pan Laurence Bell.
„V roce 1978 jsme spolu hráli na turnaji Holiday Inns Open, Frank měl bílé. Frank zahájil tahem 1.d4 a očekával, že bude čelit obvyklé holandské obraně svého soupeře, tedy 1. … f5. Ale místo toho bylo zahráno 1. …Jf6. Viditelně zklamaný Frank podal bizarní žádost, když řekl: „ Nevadí, když vrátím svůj tah zpět?“ Jeho postavení na šachové scéně té doby bylo takové, že dokázal přimět svého zmateného soupeře, aby žádosti vyhověl. Přišlo tedy 1.e4 c5 a nyní 2.b4!? … a Frank byl naprosto spokojen. Co z toho vzniklo, uvidíme hned …“
Tato historka a partie je uvedena v následujícícm článku ...

Mimochodem, právě v krátké analýze k výše uvedené partii je zmiňován Karl Hursky (tedy Karel Hůrský, že? 🙂 ). Frank si prý během partie vzpomněl na tuto analýzu, kterou mu kdysi Karel ukazoval, soupeř byl velmi, veelmi poslušný :-). Také je tam zajímavá větička, že ... "Karel Hůrský byl naposledy spatřen na Australian Open roku 2013" :-).
V tomto svém „zlatém“ období byl Frank nebezpečný i velmi silným hráčům. Jako ukázku z té doby uvádím partii, ve které zatočil se známým finským velmistrem Heikkim Westerinenem.
A přichází rok 1989 ...
U nás se (konečně) mění poměry, Pepa Nos nadšeně zpívá ..."Uuuuuž de rudoch vod válu, uuuuuž vrací co nakrad" (s tím vracením to asi úplně pravda nebude 🙂 ) a vůbec se atmosféra ve společnosti uvolňuje. Kdy přesně se Frank vrátil, nevím, ale v megabázi se obejvují jeho partie v ČR od roku 1995. V tu dobu je Frankovi (opět budeme říkat Františkovi) už 46 let. A opět, jako už poněkolikáté se vrhá do víru šachových bojů. Hraje openy, hraje za družstva, hraje blicky (např. tehdy skvělé blicáky čtyřčlenných družstev - Bechyňská blicka), prostě hraje šachy!

Svému stylu zůstává věrný, příkladem budiž jeho partie z roku 2001 ...

FIDE Open České Budějovice 2014, vyhlášení nejlepších Jihočechů. František získal bronz ...
Jeho životní dráha se pomalinku chýlí ke konci. V posledních letech už příliš nehraje, žije v Křemži a užívá se zřejmě spokojeného stáří. Je čas i na stará a celoživotní přátelství ...

Zde František a Karel v Jihočeských luzích a hájích na procházce ...

Zde volná partie v Křemži ... bílý: Karel, černý: František ...
Vážení šachoví přátelé a příznivci, tímto obrázkem obou celoživotních kamarádů zakončujeme "dvoudíl" šachových světoběžníků. Myslím, že František prožil bohatý a plnohodnotný život na různých místech naší planety, přičemž společným jmenovatelem mu byla ... šachovnice. Karel Hůrský tento život žije i nadále, všechny pozdravuje z daleké Austrálie, já mu tímto moc děkuji za poskytnuté materiály a cenné informace o Františkovi a přeju mu pevné zdraví a mnoho dalších spokojených let ... jasně že i za šachovnicí ...

Karel zdraví z Austrálie z místa, kam chodí skoro denně plavat ...
Pěkný jarní den
Milan Borkovec
Jen mírná oprava: ‘Už jde rudoch od válu’ je písnička Jiřího Dědečka, ne Pepy Nose.
A díky moc za parádní články.
Jojo díky Matyáši, psal mi i Honza Havlík, že je to z tohoto openu! Díky oběma!
Předposlední fotka v článku je z prvního ročníku FIDE Openu České Budějovice z roku 2014, kde jsme se s panem Korostenskim dokonce utkali v prvním kole. Tehdy byl výkonnostní rozdíl mezi námi ještě veliký, nedělalo mu tedy příliš velké problémy mě porazit. Byla to i zároveň naše poslední vážná partie, pak utkávali jsme se již pouze v rapidech, ve kterých naše skóre bylo zhruba vyrovnané.
Odkaz na turnaj zde: http://chess-results.com/tnr132615.aspx?lan=5&art=9&fed=CZE&turdet=yes&flag=30&snr=12