MALÉ KAPITOLY
Z VELKÉ HISTORIE ŠACHU
XXI. KAPITOLA
Popojděme o rok dál. Rok 1947 se měl zapsat do historie šachu, ale to nás zatím nebude zajímat. Agilnost funkcionářů ÚJČŠ byla příkladná a do dneška záviděníhodná. Vezměme si jen takové léto tohoto roku. Poslední léto „třetí“ republiky…
Juniorské přebory v Chocni byly už v našem šachovém kalendáři dobře zapsány. V tomto roce se konal jejich 5. ročník a pan „centrální“ Martínek se dočkal malého jubilea své záslužné práce.
Už tehdejší dorostenci byli kritizováni za malou bojovnost, remízou skončilo 36,6% partií a to se zdálo mnoho. Kritika se snesla i na vedení některých žup, jejich zaviněním se stalo, že namísto 48 hráčů jich hrálo jen 45.
Vítězem se stal Miroslav Filip z Prahy, který podle J. Loumy dokázal, že je již hotovým hráčem. Na druhém místě skončil Záruba z Prahy a dále pak např. Vaněk z Čisté, Běták z Prahy, Adámek z Ostravy, Ježek z Plzně, Brát z Prahy atd. Finále B vyhrál Jiří Doležal z Tábora před brněnským F. Vykydalem a M. Fukou z Č. Budějovic. V naší ukázce se tomuto Jihočechovi podařila pěkná miniaturka proti soupeři z Brna.
Fuka – Žemla
pozice po 16. Vfe1 Jd7?
Partie k přehrání:
Nepřeberné množství turnajů se hrálo v župách. V Teplicích-Šanově se hrál vedle mistrovského turnaje i župní přebor. V něm hrál také známý pražský hráč, organizátor a hlavně většině z nás známý zakladatel a dlouholetý vedoucí šachové prodejny v Praze E. Rosenblatt. Novopečeného přeborníka župy Pristaše porazil v pěkné koncovce, která může zaujmout i dnešní trenéry.
Rosenblatt – Pristaš
Vada černé pozice je vidět na první pohled – je jí zatoulaný a bezmocný střelec na a2.
Bílý metodicky nejprve zafixoval pěšce na královském křídle: 1. fxg5 fxg5 a hrál 2. Kc3 Kd6.
Kdokoliv by teď zahrál 3.Kb2, chybil by! Černý by odpověděl 3… Sc4 a bílý nemá dobře co hrát. Ústupy střelcem po diagonále b1-h7 vedou k remíze a ani návrat krále na c3 nezajišťuje výhru. Tah 4.Sxc4 po dc4 5.Kc3 Kd5 vede dokonce k jeho prohře. Avšak na tuto pozici se podívejme blíže. Bílý by prohrál proto, že by byl na tahu. Kdyby byl v této pozici na tahu černý, prohrál by on. Bílý tedy potřebuje docílit této pozice, ale tak, aby byl na tahu černý. Potřebuje svým králem udělat o tah více, než černý!
Bílý proto zahrál: 3. Kb4! to je ono důležité tempo! 3. …Kc6 4.Ka3 Sc4 5.Sxc4 dxc4 6.Kb4 Kd5 7.Kc3 a je to! V nevýhodě tahu je černý a proto se vzdal. Skvostná koncovka na téma přenesení tahu na soupeře…!
Pozice k přehrání:
V červenci 1947 se stala Praha pořadatelem Světového festivalu mládeže a studentstva. Součástí byly samozřejmě i sportovní soutěže a nechyběla ani soutěž šachová. Ta však šachisty nebyla dobře hodnocena, hovořilo se spíše o zklamání. 16 účastníků bylo rozděleno do tří skupin a jejich sehráním všechno skončilo.
V 1. skupině vyhrál maďarský (později americký) mistr Benkö, před Rakušanem Braininem a naším Stulíkem. II. skupinu vyhrál slovinský mistr Puc před Bulharem Ivanovem a naším Brátem. III. skupinu pak vyhrál Švýcar Bachmann, před Miličem, který reprezentoval jugoslávskou armádu a naším Filipem. Umístění našich hráčů bylo vesměs považováno za zklamání. Nicméně Filip v pěkné partii porazil vítěze své skupiny a dokázal, jak je důležité sledovat novinky v zahájení a umět je použít.
Bachmann – Filip
pozice po 17. b4 Jd3! (rozhodující úder, ubránit obě slabiny f2 a d4 už nelze)
Partie k přehrání:
Zatím co v holandském Haagu se schylovalo k důležitému jednání 18. kongresu FIDE, který měl rozhodnout o novém uspořádání zápasů o mistra světa, „vedle“ v Hilversumu už běžel první kvalifikační (pásmový) turnaj. Naši republiku v něm skvěle reprezentoval mladý mistr Luděk Pachman Za vítězným Belgičanem O`Kellym se dělil společně s Jugoslávcem Trifunovičem o 2. a 3. místo. Domácího mistra van Scheltingu porazil v pěkné miniatuře v tzv. Botvinnikově systému, jedné z nejostřejších variant dámského gambitu.
Pachman – van Scheltinga
pozice po 14. dxe5 Dg6? (podle Pachmana rozhodující chyba)
Partie k přehrání: