Pěkné sobotní dopoledne z Tábora. Jak by řekl jeden nejmenovaný velmistr … „jedem s medem dáááál!“
Ano, pokladů v naší oddílové knihovně je dostatek, minule jsme si ukázali čtyři knihy z rozpětí let 1884 – 1923. Dnes začneme rokem 1925 …
I.Gunsberg – Kongressbuch des Internationalen Schach Turniers zu Marienbad (německy)
Knihu napsal turnajový ředitel Isidor Gunsberg, který zahájil svoji šachovou kariéru jako skrytý člověk ve slavném šachovém automatu Mefisto, později se proslavil i jako výborný hráč. Kniha byla vydána opět v nakladatelství Bernharda Kagana v Berlíně. Toto nakladatelsví bylo v té době světoznámé.
V minulém článku jsme psali, že na turnaji v Moravské Ostravě se vůbec nedařilo slavnému Akibovi Rubinsteinovi. V Mariánských Lázních si vše vynahradil a zvítězil společně s neméně známým Aaronem Nimcovičem. Zajímavé je místo čtvrté. Šachisté si patrně vybaví filipínského Eugenia Torre. Tento velice silný velmistr porazil např. v roce 1976 v Manile úřadujícího mistra světa Anatolije Karpova a v osmdesátých letech patřil do první světové dvacítky. Vraťme se však zpět do roku 1925. Carlos Jesús Torre Repetto (1904 – 1978) byl mexický šachista, který jako první ze země obdržel titul mezinárodního velmistra (1977).
Výsledková tabulka. Čtenář nechť si všimne vzestupu šachové síly našeho Karla Opočenského. V Ostravě poslední, zde už na slušném 10.místě.
Dr. S.G. Tartakower – INDISCH (Aus der Werkstatte einer Eroffnung)
Kniha není pro současné šachisty až tak zajímavá, jde o teorii indických her, samozřejmě k roku 1924. Zaujal mě ovšem autor. Savielly Tartakower (1887 – 1956) byl kosmopolitní šachový velmistr a teoretik (proto kniha). Mimo jiné proslavil Sokolského hru a zavedl pro ni slavné označení „Orangutan“. Proslavil se také mnoha vtipnými aforismy o šachové hře … jeden za všechny, který se mi zvlášť líbí.
„Šachová partie má tři části: zahájení, ve kterém se pokoušíte získat výhodu, střední hru, ve které se Vám zdá, že stojíte lépe, a koncovku, ve které poznáte, že vše je nenávratně ztraceno!“
Kým a kde byla kniha vydána by už bylo nošením dříví do lesa …
Rudolf Spielmann – Bad Sliač 1932 (německy)
Jak vidíte, co autor, to pojem! Rudolf Spielmann (1882 – 1942) byl rakouský šachista židovského původu. Co si pamatuju, tak Spielmann vždy platil za skvělého útočníka. Našel jsem na toto téma zajímavost. Vyhrál tématický turnaj v Opatiji (1912), kde se hrál královský gambit a jako vítěz obdržel pomyslný titul „poslední rytíř královského gambitu„. Že nebyl žádné „ořezávátko“ ukazuje jeho skóre se slavným „Capou“ … +2 =8 -2. Výše jsem komentoval knihu o turnaji v Mariánských Lázních z roku 1925. V roce 1928 se hrál turnaj v Karlových Varech a ten vyhrál … Rudolf Spielmann.
Knížečka o turnaji v Bad Sliač je poměrně útlá, má pouhých 39 stran, kniha obsahuje krátkou předmluvu R.Spielmanna, dvě stránky o turnaji a všechny partie, poměrně stručně komentované.
Když se tak dívám na 1.kolo, vidím partii May – Flohr zahájenou 1.e4 Jf6 2. e5 Jg8? s poznámkou „ein bizarrer Zug, der sicher nicht gut ist“ :-). Mě napadá, co by na to řekl Ivan Hausner :-))). Mimochodem partie skončila remízou.
Jak lze vidět, tentokrát byla kniha vydána nakladatelstvím Der Wiener Schach Zeitung.
A nezbytná tabulka …
V turnaji zvítězili společně Salo Flohr a Dr. Milan Vidmar. V době turnaje už patřil Salo Flohr ke světové špičce, roku 1937 jej kongres FIDE jmenoval kandidátem zápasu o titul mistra světa s Alexandrem Aljechinem, ale obsazení Československa Německem tento zápas zhatilo. Dr. Milan Vidmar byl velmi silný, slovinský šachista, titul velmistra mu byl udělen roku 1950.
Zajímavý je i cenový fond uvedený v turnajové tabulce. 4 250 Kč bylo asi dost peněz … tehdy.
Lodewijk Prins – Schaakpartijen van Dr. M. Euwe (holandsky)
Dle mého soudu jeden ze skvostů naší knihovny. Kniha partií pátého mistra světa v šachu Maxe Euweho. Partie jsou analyzovány samotným Euwem, jak jsem nahlédl do obsahu, jde o partie z období 1920 – 1939. Vynikající kniha, bohužel problematičtější je holandština 🙂
Lodewijk Prins byl holandský hráč a mezinárodní šachový rozhodčí.
Kniha je skvěle přehledná a „upravená“, ale ta holandština, ta holandština …
Díl je u konce. Aby se čtenář už nyní těšil na díl další, třetí v pořadí, tak malá ochutnávka … viz. náhledový obrázek dnešního článku. Tento táborský skvost jsem nalezl … úplně na dně knihovny …
Pěkný víkend a pevně zdraví přeje
Milan Borkovec