Článek, který se mi opět nepíše lehce, ale život bohužel přináší i události smutné …
Dne 25.května 2021 zemřel náš bývalý člen, kolega, kamarád Pepa Vacek. Odešel z tohoto světa po dlouhé nemoci ve věku 53 let. Pepa byl v Táboře původně zaměstnán u vojska v tiskárně. Mám za to, že dosáhl hodnosti kapitána, ale to nevím přesně a nyní to není důležité.
Pocházel z Benešovska, kam se také po táborské anabázi vrátil. Žil ve vesničce Jiřín a učil v Benešově na střední škole.
Šachovou úrovní se Pepa řadil zhruba na úroveň druhé až první výkonnostní třídy. Ve své praxi vyhledával neobvyklé a netradiční, ba přímo originální pozice. Patřil k těm, kterým nezáleželo tolik na výsledku, jako spíše na kráse v šachu.
V Táboře hrál nějakou dobu za družstvo Sokol Tábor C a patřil k nejspolehlivějším a nejsvědomitějším hráčům.
Má osobní vzpomínka na Pepu je jednoznačně spojena s Pirc-ufimcevovou obranou, lidově řečeno s „pirckou“. Osobně preferuji „výkop“ 1.e2-e4 ( i když ne striktně stoprocentně), Pepa vždy odpověděl 1. …d7-d6 či 1. … g7-g6. Čili na naší partii šlo vsadit tzv. tutovku 1. e4 – d6! Partie s Pepou byly vždy živé, dynamické, o napětí nebyla nikdy nouze. V jeho táborském období bydlel s rodinou na Starém Městě, prakticky 50 m ode mne. Velmi často jsme z klubových čtvrtků chodili spolu, debatovali o všem možném, převážně (jak jinak) o šachu. Párkrát si také ode mne půjčil šachovou knihu, pečlivě ji prostudoval a s velkými díky vrátil. Myslím, že šachy měl velmi, velmi rád.
Odpočívej v pokoji Pepo …
Výbor šachového oddílu Sokol Tábor
Pepa byl ve svých pozicích velmi silný hráč. Pamatuji, jak dvakrát nastoupil do zápasu 2.ligy. Hrál dvakrát černými, dvakrát to byla Královská indická a pokaždé měl za soupeře zkušeného hráče s Elem cca 2150. A v obou případech partie skončily kolem 25.tahu výsledkem 0-1, tedy výhrou Pepy!
Partie se mi bohužel v databázi nepodařilo najít.