Šachový sen a divoká remíza …

Včera neděle byla, včera byl hezký čas, včera neděle byla, za týden bude zas … zpívá se v jedné známé písni. Tož včera proběhlo také 9.ligové kolo, my jsme hostili tým TJ Spartak Vlašim B. Oby týmy nejsou ještě v suchu co se týká ligové příslušnosti, takže o důležitosti zápasu netřeba pochybovat. Tentokrát se zápas konal bez mé účasti, „na vině“ byl prodloužený víkend v Hinterstoderu :-). Jelikož však v neděli nebylo hezké počasí, vyrazili jsme po snídani domů. Tak jsem shlédl aspoň půl hodiny našeho zápasu. Dnešní reportáž tedy nebude očima přímého účastníka …

Aby jsem čtenáře odškodnil, převyprávím sen, který se mi zdál ze soboty na neděli v rakouském hotelu. Přishám bohu, že si nic nevymýšlím, že přesně takto se mi to zdálo.

SEN KAPITÁNA!

Hraju KP mužů, uzavřený turnaj o 12 účastnících. Po 6.kole mám 5,5/6 a jsem v samostatném vedení. 7. a 8. kolo se hraje ve stejný den, čili tzv. dvoukolo. V obou partiích mám bílé, v 7.kole je mým soupeřem Lojza Bartoš (Tábor), v 8. kole pak Martin Hejda (České Budějovice). Oba dva se brání francouzskou obranou, oba dva přehrávám a získávám vyhrané pozice, mám i obrovskou časovou převahu. (Zajímavé je, že v tom snu se tak nějak obě partie odehrávají naráz 🙂 ). Vše je prostě zalité sluncem. Náhle znervózním, protože mi začíná tak nějak rychleji ubíhat čas. Tedy zrychluji hru, ale čím rychleji tahám, tím méně času na hodinách mi zbývá! Skoro už zuřivě blicám, vše vyvrcholí ve 39.tahu, kdy mi na zbývající dva tahy zbydou přesně 2 vteřiny! (Opět v obou partiích!). Přestože oba tahy zahraju a-tempo se zuřivými ranami do hodin, v obou partiích „spadnu“ na čas!!!

Jsem nas..aný a rozladěný, rozhodčí pan Petr Hostaša (Tábor) s úsměvem zapisuje do tabulky dvě kulaťoučké nuly. Odjíždím nakvašeně domů, když v tu chvíli mě napadne, že mi vlastně nikdy „nepřiskočilo“ po tahu 30 vteřin. Otáčím se na obrtlíku, jedu zpět a panu rozhodčímu (Petr Hostaša) podávám oficiální protest proti špatným hodinám. Pan rozhodčí se chechtá, trhá před Lojzou s Martinem protest a říká ..„Pche! To by tak hrálo, vzpomenout si dvě hodiny po partii, že šly špatně hodiny, což?“. Oba mí soupeři se pochechtávají s ním a přikyvují.

Sprostě vynadám Všem v místnosti a že to takhle nenechám!!! Na protest vystupuji z turnaje a píšu stížnost na šachový svaz … důvod … spiknutí proti vedoucímu hráči!!! …

Tady tak nějak sen končí, zřejmě jsem se probudil zpocený z obou nečestných proher :-))).

P.S. Na vysvětlenou dodám, že nemám a nikdy jsem neměl nic proti Všem zmíněným protagonistům v mém snu, se všemi jsem kamarád :-))). Ví bůh, proč se mi tam zjevili právě tito tři! Možná by mi nějaká vykladačka snů mohla vysvětlit význam mého snu … 🙂

Zpět do reality nedělního zápasu.

Sokol Tábor				TJ Spartak Vlašim B
Hák David H Z	2278	½	–	½	2178	Zvolenský David V Z
Novotný Michal H Z	2183	1	–	0	2125	Voříšek Jakub V Z
Kotleška Roman Z	1974	0	–	1	2089	Pýchová Nela V
Hrubý Milan Z	1953	0	–	1	2065	Křížek Kryštof Z
Mészáros Luděk	1984	0	–	1	2336	Vojta Tomáš Z
Martinkovič Adam H	1939	½	–	½	2025	Hradecký Ivo Z
Mindl Josef	1972	1	–	0	1930	Rajnyš Vladimír
Bartoš Alois	1979	1	–	0	1992	Matějovský Ondřej
		4	–	4

Komentář tedy bude „letem světem“ podpořený dnešním zadáváním partií pro vedoucího soutěže.

Když dorazím do hrací mítnosti (cca 12:45 !?!?), na „světelné tabuli“ svítí stav 0 – 1. Luděk prý prohrál dost rychle, když bílými dotal mat! Ano, jak vidím partii, Tomáš Vojta Luďka nepěkně „zmastil“.

Vidím však také, že Pepa Mindl má s Vláďou Rajnyšem čistou figuru navíc v koncovce, což je tzv. technická záležitost. Jak jsem dnes viděl, černý se dostal do problémů už v zahájení, následně už si nedovedl poradit se dvěma spojenými pěšci jinak, než odevzdáním figury. Partie sice končila dávno po mém odchodu, ale výsledek už byl dán. Srovnáno 1 – 1.

Michal Novotný stojí krásně, když se bránil proti svému soupeři francouzkou obranou. Postupně získal dva pěšce, soupeř se s pár vteřinami na hodinách vzdal. Vedeme 2 -1  a zápas vypadá zalitý sluncem, jak můj sen na začátku :-).

Na výhru totiž stojí i MIlan Hrubý, který má silný útok na bílého krále, který zůstal v centru dění! Bohužel do hry vstoupila časová tíseň, Milan děla blundr, soupeř kontruje a … Milan překračuje čas!!! Engine sice ukazuje 0.00, ale to by si Milan nesměl nechat 30 vteřin … Tedy srovnáno 2 – 2.

Partie Ondřej Matějovský – Alois Bartoš byla jak na kolotoči. Lojza získal ze zahájení mírné plus, pak pozici vylepšil skoro do výhry, když měl však začít kasírovat, nemohl zřejmě najít kasírtašku … Pak se pozice protočila, poslední kiks udělal bílý a dostal mat! Ufff vedeme 3-2.

Odcházím domů s tím, že David je zřejmě prohranej a Roman s Adamem podepíší remízy. Vidím to na 4 - 4.

---

Později zjišťuju, že zápas skutečně dopadl 4-4, jenže v poněkud jiné konstelaci. Adam Martinkovič se se svým soupeřem dohodl záhy na remíze, takže vedeme 3,5 - 2,5.

Koncovku však neprohrává David, ale Roman!

Stav je 3,5 - 3,5 a boj vrcholí!

David měl v jednu chvíli i tři pěšce méně, zřejmě to někde prohrané bylo. Ale bojoval jako lev, nakonec zachránil pozici král a střelec proti králi věži a pěšci ve 104 tazích 🙂

Po velkém boji jsme se tedy rozšli smírně 4 - 4, z čehož nemá radost asi ani jeden tým :-).

Není však všem dnům konec, zbývají dvě kola.

S přáním hezkého týdne
Milan Borkovec