MALÉ KAPITOLY
Z VELKÉ HISTORIE ŠACHU
III. KAPITOLA
Z odkazu Grecova žil tehdejší šachový svět téměř sto let! Za tu dobu nevyrostl nikdo, kdo by převýšil staré učitele. Nicméně nastupující 18. století se mělo stát stoletím osvíceneckým. Definitivně začaly padat středověké hradby… v umění, kultuře, v myšlení. Díky velikánům, jako byli např. Voltaire, Rousseau, či Diderot, je toto osvícenectví spjato především s Francií. Také šachová škola už potřebovala „osvítit“ a není tedy divu, že se jí toho dostalo právě z Francie.
Tím prvním Francouzem, jehož jméno žije dodneška, byl M. Kermur, Sire de Légal (1702-1792). Légalův mat, neboli Námořní kadet slouží dodnes adeptům šachového umění pro výuku kombinace. Légal ovlivnil šach 1. poloviny 18. století a vychoval řadu výborných hráčů.
Můžete se podívat na původní variantu partie (ono je jich víc …) z operety Námořní kadet:
Tím nejznámějším, který ho nakonec zastínil, byl François André Danican, zvaný Philidor. Narodil se 7. září 1726 ve městě Dreux. Byl nejstarším dítětem ze třetího manželství svého již 73letého otce; při svém narození měl již 56letou sestru. Jeho otec a děd byli vynikajícími hudebníky a to také celé rodině vyneslo přízvisko Philidor. Jeho dědovi ho udělil král Ludvík XIII. již v prvé polovině předchozího století, a to na počest tehdy populárního italského umělce Philidoriho. Také François zdědil hudební talent. Už jako šestiletý zpíval v dětském sboru královské kaple. Později proslul jako vynikající komponista, je pokládán za zakladatele francouzské opery a sám jich složil na čtvrt sta.
Jeho druhou láskou byly šachy. Naučil se je hrát v pěveckém sboru a brzy ukázal svůj talent. Ve sboru brzy neměl soupeře a jako čtrnáctiletý neměl soupeře v celé Paříži. Suverénně vládl ve slavné Café de la Regence. Zde jako šestnáctiletý porazil svého učitele a přítele Légala a převzal žezlo nejlepšího francouzského hráče. V roce 1745 sehrál současně dvě partie naslepo a to byla tak významná událost, že ji filozof a spisovatel Denis Diderot zanesl do své Encyklopedie, kterou o šest let později začal vydávat. Roku 1747 rozdrtil v Londýně „mudrce z východu“, Syřana Philippa Stammu, který byl v tu dobu pokládán za nejlepšího hráče v Evropě. Poměr 8:2 vynikne o to víc, víme-li, že Stammovi se za výhru počítaly i remízy. V roce 1749 mu vyšla v Londýně jeho první a bohužel také poslední kniha Analýza šachové hry. Tato kniha vzbudila ihned pozornost a znamenala vlastně zásadní změnu v přístupu k šachové hře. Na jejím základě je Philidor pokládán za zakladatele moderního šachu.
Dílo obsahovalo nástin historického vývoje šachu; úvahy o vývoji pravidel a také popisy různých zahájení s komentáři a konečně i koncovky. Partie s příklady byly popsány bez zkráceného zápisu. Kniha posunula teorii šachu mílovými kroky kupředu a sám autor ji postupně obohacoval svou bohatou praxí. Vyšla ve více než 60 vydáních.
Philidor byl první, kdo si začal vážit pěšců, což lapidárně vyjádřil větou „pěšci jsou duší hry“. Prohlašoval a na příkladech dokazoval, že pro správné založení partie je, jakou pozici zaujmou pěšci, zejména pěšci střední. Pro pěšce žádal akční volnost a prostor. Proto např. zásadně odmítal hrát 1.e4 e5 2. Jf3, neboť byl přesvědčen, že jezdec brání pěšci f2. V jeho partiích se proto setkáváme hlavně se střelcovou hrou (2.Sc4). Pro černého pak doporučoval po tazích 1.e4 e5 2.Jf3 tah d6, aby podobně po 2… Jc6 nebylo bráněno ve hře pěšci c7. Philidor razil zásadu, že šachová hra je založena na objektivních zákonech hry, že je třeba mít napřed stanoven plán hry a jemu podřídit tahy. To je ale snad jediné, co z Philidorových zásad přežilo do dnešní doby. Jeho zásady vývinu byly poměrně brzo překonány…
V roce 1793 odjel Philidor na své každoroční turné po Anglii, kde měl řadu přátel. Tentokrát ho zasáhla válka, kterou vyhlásila Anglie revoluční Francii. Jako příslušník nepřátelské strany byl zatčen a internován. Internace, stesk po vlasti a po rodině a konečně i nenávist tehdejších vládních kruhů Francouzské republiky deptaly stárnoucího Philidora. Konce války se ještě dožil, avšak obstrukce Angličanů s jeho vydáním a také nechuť Francie vzít ho zpět (byl pokládán za royalistu) už nepřežil. Zemřel v Londýně 24. srpna 1795…
Po Philidorovi se zachovalo všeho všudy 68 partií. Z toho pak jen tři, ve kterých měl plný počet figur. Bylo u něho obvyklé, že soupeřům dával „fóra“ v podobě pěšce, či dokonce figury. Partie v ukázce byla sehrána v Londýně roku 1790 a při jejím přehrávání mějte na paměti, že ji Philidor hrál v simultánce naslepo.
Smith – Philidor
Diagram po 13. h3 (poměrně snadno si černý vybudoval útočné postavení a tímto tahem mu bílý jen nahraje).
Partie k přehrání :