Lidé se rodí, žijí a také umírají. Toť nepopíratelný koloběh života a jediná spravedlnost světa. U známých osobností je to však skoro vždy „překvapení“. Jde o to, že např. filmové hvězdy, zpěváky atd. máme zafixovány v jejich plné síle a neustále si je tak představujeme, neustále je tak vidíme např. na filmovém plátně. Jeden příklad za všechny – Karel Gott, ikona československé, poté české hudby. Zdálo se, že tu s námi bude napořád …
Tento týden začal také jedním smutným překvapením. 19.ledna zemřel československý, posléze americký velmistr Lubomír Kaválek. Můj kamarád a kolega Zdeněk Vybíral mi zaslal osobní vzpomínku na tohoto „básníka šachu“. Rád se se čtenáři našeho webu o tuto vzpomínku podělím …
Legenda odchází: Vzpomínka na Lubomíra Kaválka
Velmistr Luboš Kaválek, jak je „zvěčněn“ na wikipedii.
(† 19. ledna 2021)
Únor 2020, pražský hotel Don Giovanni, kde se právě koná šachový festival. Ve foyer hotelu mám schůzku s šachovou legendou, velmistrem Lubomírem Kaválkem. Kolem půl desáté přichází svižným krokem. Kypí ve svém věku nečasto vídanou energií. Následují dvě hodiny, plné povídání o šachové historii, šachu a životě, dvě z nejzajímavějších hodin v mém životě. Z Kaválka myšlenky jen tryskají. Obdivuji přitom jeho paměť, způsob, jakým zpatra bezvadně formuluje svůj mluvený projev.
Kaválek mi přislíbil pomoc kvůli přípravě biografie o Viktoru Korčném. A slovo dodržel už vlastně před popisovaným setkáním, když mi díky svému doporučení otevřel dveře k Yasseru Seirawanovi, který Korčnému pomáhal jako sekundant na zápase o titul mistra světa s Karpovem v Meranu 1981. Téma Korčného jsme poměrně brzy vyčerpali. Tolikrát se zase Kaválkovy a Korčného cesty nezkřížily. Ale i těch několik postřehů pro mne znamenalo velkou inspiraci. V jakém smyslu, to se snad brzy dočtete v knize samotné.
Luboš Kaválek se utkával s nejlepšími hráči světa, zde no.1 tehdejší doby, mistr světa Anatolij Karpov
Na setkání s Kaválkem jsem se poctivě připravoval. Celý týden na festivalu byl mým průvodcem jeho hlas ze souboru rozhovorů, které pořídil pro Český rozhlas, stanici Vltava, v roce 2011. Z reproduktorů notebooku ke mně doléhal plynulý, melodický hlas rozeného vypravěče. Krásnou češtinou podával zážitky z pohnuté doby, přitažlivě popisoval dramatické obraty moderních českých dějin, jak se projevovaly v jeho šachové kariéře. V průběhu turnaje jsem bydlel v ulici Korunní na Vinohradech. S překvapením zjišťuji, že jen kousek od mého aktuálního bydliště, na téže ulici, prožil Kaválek téměř celé dětství. Je to náhoda?
Zde hned dvě legendy. Dumající Luboš Kaválek, přihlížející Vlastimil Hort.
Šátrám v paměti, kdy jsem o Kaválkovi slyšel poprvé. Před lety měl v táborském šachovém klubu jednu ze svých posledních přednášek JUDr. Jiří Doležal, mnohonásobný přeborník Jihočeského kraje. Možná si vzpomenete, že často a rád předváděl mezi svými nejlepšími partiemi divoký souboj s Kaválkem z přeboru Československa v Praze 1963. Svého soupeře ovšem zásadně nazýval Luboškem.
Mladík s neodmyslitelnou cigaretou …
Na Kaválkovo jméno bylo pochopitelně možné narazit v šachových rubrikách, časopisech a knihách. Jedna z prvních šachových knih, které jsem v životě vlastnil – Ftáčnikovy, Kozmovy a Plachetkovy Šachové olympiády – líčí mimo jiné zápas Československo vs. USA na slavné (pro nás) olympiádě 1982 v Luzernu. Popis zápasu je ovšem poplatný tehdejší komunistické cenzuře (nebo možná autocenzuře?). Jméno bývalého československého velmistra je zde zásadně uváděno ve formě „Kavalek“, ale vlastně se o něm zde nic nedozvíme. Že jednou z příčin krátké remízy s Janem Smejkalem bylo také dávné přátelství obou vrstevníků, to si musel čtenář vydedukovat sám. Poté, co v roce 1968 opustil socialistický „ráj dělníků“, zmizelo Kaválkovo jméno z oficiálních československých tiskovin. Po sametové revoluci měl dveře do vlasti opět otevřené a díky Břetislavu Modrovi vyšla v češtině i Kaválkova turnajová kniha o Tilburku 1977. Slovutného velmistra navíc zdobil i trenérský věhlas, když pomohl Nigelu Shortovi dostat se až k souboji o titul mistra světa s Garri Kasparovem.
Zde velmistr Kaválek ve společnosti prezidenta Václava Havla a řadou velmistrů. Jistě vzpomínáte na rok 1990, kdy se v Praze konal velmistrovský trunaj …
Ze stejného turnaje. Kaválek napomáhá analýze samotnému panu prezidentovi. Jeho soupeřem byl pan Bessel Kok.
Kaválek se vracel do Čech rád a bylo ho možno vídat na řadě šachových akcí. V posledních letech připravoval k vydání vlastní paměti ve spolupráci se svými kamarádem, rovněž žijícím v USA. Třeba bude možné publikovat alespoň jejich nedokončenou verzi. Vždyť s odchodem Luboše Kaválka mizí i kus šachové historie, přičemž z velmi zajímavého posledního období předpočítačové éry. Tehdy ještě hráči víc namáhali vlastní hlavu, spoléhali se na svou logiku a fantazii. Právě to druhé Lubomír Kaválek s oblibou vkládal do svých partií, jako by chtěl znovu a znovu dokázat převahu krásy a myšlenky nad prózou a matérií.
Velmistr Kaválek se nebál ani mladých :-). Zde analyzuje s dalším mistrem světa, Vishy Anandem.
Zdeněk Vybíral
Tolik vzpomínka Zdeňka Vybírala. Když mi dnes Zdeněk volal, navrhoval podělit se se čtenáři o výše zmíněnou partii mezi JUDr. Jiřím Doležalem a velmistrem Lubošem Kaválkem. Zavzpomínejme tedy i na táborský šach ve spojení s velmistrem zvučného jména.
Co měl velmistr Kaválek společného s Táborem ?
Zapátral jsem v megabázi a zjistil, že „minizápas“ Luboš Kaválek vs Jiří Doležal skončil těsně 2-1. I na tomto „zápase“ bude vidět vzestup šachové síly velmistra Luboše Kaválka. Poprvé se oba hráči střetli 21.února 1961 na Mistrovství ČSSR v Košicích.
V tomto roce je panu Kaválkovi 18 let a končí na 11-14 místě společně s Dr Doležalem. Oba dva nasbírali 9 bodů z 19 partií. (Pro zajímavost v roce 1962 Luboš Kaválek šampionít vyhrává a stává se tak nejmladším vítězem, který kdy národní mistrovství vyhrál).
V tomto turnaji se oba hráči střetli ve 14.kole, hrál se přijatý dámský gambit. Dlouhou dobu stojí Dr Doležal výtečně, dokonce i na výhru, budoucí velmistr však hru zkomplikuje a nakonec vítězí. Že by „pověstná“ časová tíseň ?
K dalšímu střetu došlo na Mistrovství ČSSR v roce 1963 v Praze, kde Luboš Kaválek bere bronz, Dr Doležal je desátý. Pan Doktor (jak jsme mu říkali my mladí) ale Luboška (jak ho vždy při předvádění partie familiérně nazýval) porazil v zajímavé a divoké grunfeldově indické obraně!
Partie bude předmětem samostatného článku!
K poslednímu střetu pak došlo v Luhačovicích roku 1968, na mistrovství, které vyhrál právě Luboš Kaválek. Mimochodem už s velmistrovským titulem, který získal v roce 1965. Dr Doležal skončil na místě šestnáctém. Oba hráči se utkali už v prvním kole a tentokrát už favorit neponechal nic náhodě a bezpečně zvítězil. Ve francouzské obraně neustále zvětšoval své plusy až do matového útoku.
Společně zdraví Zdeněk Vybíral a Milan Borkovec